Veselé Vánoce všem!
Autor: Jitka Černochová (jitka.cernochovacesta-poznani.cz) Datum: 24.12.2014 14:30
Všude kolem vidíme jen shon, spěch a některé stále omílané koledy nás už pěkně štvou. Ale Vánoce přichází a dnes je Štědrý den, který je o tom, že strávíme svůj čas s lidmi, které máme nejraději, které milujeme. Tento článek je chvilkou oddychu a zamyšlením se na původními zvyky.

Jdete do obchodu pro obvyklé suroviny, které vám doma chybí, protože víte, že vánoční svátky nejsou jen o naplněném bříšku. V obchodě tomu ale nikdo nerozumí, a tak se stojí dlouhé fronty u pokladen, neustále hraje jedna píseň a v televizi mnoho krásných pohádek nedávají. Ale možná to je chvíle, kdy byste se měli zvednout a jít se projít třeba jen okolo domu. Potěšíte tím nejen své tělo, ale třeba i vašeho pejska.

Mnoho zvyků, které se pojí s Vánoci, pochází již z pohanské doby. Lidé se těší na příchod jara, slunovrat, a tak na tuto počest slavili mnoho svátků. Po těžké práci přišly i dny odpočinku. Některé svátky se prováděly k usmíření božstev a zlých mocí, jinými lidé děkovali za dobrou úrodu a dary přírody. Proto i dnes lidé slaví některé svátky, aniž by znali jejich význam. Dnes máme mnoho oslav spojených s příchodem Krista a křesťanstvím vůbec. Vánoce byly do církevního kalendáře zařazeny až v roce 336 po Kristu jako svátky narození Spasitele.

Narození Ježíše v Betlémě

Vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody. Na to nezapomínejte! Nevadí, že stojíte ve frontě na kapra, nevadí, že nemáte doma uklizeno, protože hlavní je to, že jste se svou rodinou, se svými milovanými, se svými přáteli, nebo třeba jen se svým psem či kočkou. I oni jsou rádi, že jste s nimi.

Hlas zvonů táhne nad závějí,

kdes v dálce tiše zaniká;

dnes všecky struny v srdci znějí,

neb mladost se jich dotýká.

...

A staré písně v duši znějí

a s nimi jdou sny jeslišek

kol hlavy mé, jak v závěji

hlas tratících se rolniček.


Můj duch zas tone v blaha moři,

vzdech srdcem táhne hluboce,

a zvony znějí, světla hoří -

ó Vánoce! Ó Vánoce!

 

Vyvrcholením adventu je Štědrý večer, který slavíme 24. prosince. Každý ví, že advent začíná čtyři týdny předtím a každou neděli se má rodina sejít pohromadě a zapálit jednu svíci na adventním věnci. Ten symbolizuje cestu slunce a zároveň věčnost. Tradičními barvami jsou zelená a červená, a proto také věnec na dveřích by měl mít zelenou barvu, vítat tak příchozí a značit, že přípravy na vánoční svátky jsou v plném proudu. Vánočnímu úklidu se věnujeme nejen z důvodu, abychom měli čistý domov, ale neměli bychom zapomenout i na očistu sebe sama - své duše. Pak můžeme narození Páně a Nový rok přivítat jako znovuzrození.

Pečení vánočky a cukroví mají na starosti v domácnosti většinou ženy. Při ohánění se v kuchyni jsou spojeny také další zvyky. Dříve hospodyňka například měla péci v bílé zástěře a šátku a nesměla při práci mluvit. Do vánočky se také někdy zapekl peníz. Kdo ho našel, měl mu přinést štěstí, zdraví a bohatství po celý rok.

Cukroví

Do štědrovečerní večeře se lidé postili. A sami znáte příslib, že pokud se budete postit, uvidíte zlaté prasátko. Všichni se měli při večeři nasytit a ještě mělo zbýt. Možná odtud pochází tolik shonu při vánočních nákupech, kdy lidem praskají nákupní košíky pod tíhou jídla. Na stole byla hrachová nebo čočková polévka, nákyp s houbami nebo černý houbový kuba z krupek, sladkosti s mákem, oplatky s medem a kořeněná sladká omáčka ze sušeného ovoce, která se jedla s vánočkou. Kapr nebýval vždy na tradičním vánočním stole. Tento zvyk se u nás drží od 20. století. V této době se také ujal zvyk dávat kapří šupinu pod talíř, která má přinést dostatek pěněz na další rok. Stolovníků měl být vždy sudý početm lichý by přinesl smůlu. Dělávalo se také, že se prostřel jeden talíř navíc pro pocestného. Od slavnostní večeře se nesmí vstát, protože ten, kdo tak udělá, do roka zemře. Zbytky od večeře se dávaly dobytku, ke stromům do zahrady i do studny, aby se všemu v příštím roce dařilo.

K vánočnímu stromečku se chodíme dívat na dárky, které si později i rozdáme. V dobách minulých ho lidé nezdobili vůbec a pouze se dával k jesličkám. Býval také zavěšený ze stropu. Až nedávno se začal dávat do stojánku, stavět na stole a zdobit. Ozdoby byly vyrobeny buď ze slámy nebo upečené z vizovického těsta. Vyráběly se také malé panenky ze šustí, andělíčci a hvězdy ze slámy, háčkované nebo paličkované. Na větvičky stromku se přivazovala jablíčka, přidávaly malé svíčky či červené mašličky. Ve městě či v bohatších rodinách se na stromek dávaly skleněné ozdoby vyráběné v Čechách.

Ozdoby se vyráběly v Čechách

Určitě jste na advetních trzích viděli prodávat jmelí. To je buď zelené, stříbrné, zlaté, fialové, měděné či má jinou barvu. Dříve lidé věřili, že jmelí ochraňuje před mocí čarodějnic a zlých duchů, chrání dům před ohněm a přináší štěstí stejně jako čtyřlístek. Polibek pod jmelím má přinést štěstí, pokud je darované. "Podle legendy byl kříž, na kterém zemřel Kristus zhotoven ze dřeva stromu, který žalem seschl a proměnil se ve jmelí, které je nositelem dobra a lásky." (str. 26)

Při štědrovečerní večeři možná i vy máte nějaké zvyky, které každý rok děláte. Je to napříkald rozkrajování jablka, lití olova, dívky hážou botu, pouštíte svíčky po vodě aj. Každá rodina má svůj zvyk.

Vánoční tradici živých betlémů založil svatý František z Assisi, který v roce 1223 k první půlnoční mši na konci Štědrého večera přeměnil jeskyni v kapli a přivedl k jesličkám živého vola a oslíka. Živé betlémy se tak začaly konat na různých místech.

Ježíš Kristus se však narodil až na Boží hod vánoční, který je hlavním vánočním svátkem. "I stalo se, když tam byli, naplnily se dnové, aby porodila. I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami jej ovinula, a položila jej v jesle, protože neměli místa v hostinci." (str. 36 - dle Bible) Tak se stalo v Betlémě. V tento den se nesmělo pracovat, proto se nestlaly postele či se nezametalo, lidé měli pouze zbožně rozjímat.

Druhý svátek vánoční je svátek svatého Štěpána. Svatý Štěpán byl jeden z prvních sedmi pomocníků křesťanské církve v Jeruzalémě. V Bibli ho můžeme znát ze skutků apoštolů, kde hovoří o vzkříšení Ježíše Krista. Pro svoji víru byl ukamenován a zemřel jako mučedník. Na jeho památku v tento den se házely na kněze světícího obilí na jarní setí hrsti ovsa. V Čechách je však svátek spojen s koledováním, kdy koledníci chodili s velkou zlatou hvězdou a zpívali štěpánskou koledu. Rodiny se mají navštěvovat, vyměňvoat si dárky a přát mnoho úspěchů a zdaru.

I když mnoho z nás není věřících, stále cítíme ty křesťanské základy, které jsou založeny na těch pohanských. Nesmíme však zejména zapomínat na lásku, kterou dáme a měli bychom jí dávat nejen o Vánocích, ale po celý rok. Nechceme přece pomoci jen jednou, ale chceme pomáhat stále. I když uděláte radost jen jednomu člověku, stojí to za to!

Veselé Vánoce!

Všem přejeme překrásné Vánoce a mnoho (nejen) osobních úspěchů v novém roce 2015! :)

 

 

Zdroj: Klára Trnková - Vánoční zvyky a obyčeje naší babičky

Foto: Miroslav Šubrt, Jitka Čepeláková

hodnocení článku: 100%
Hodnotit články mohou pouze přihlášení členové SMS.
Jitka Černochová
jitka.cernochovacesta-poznani.cz

Místopředsedkyně Cesty poznání, z. s. a šéfredaktorka Článků

Zajímá se o duchovní a osobnostní rozvoj, filosofii, religionistiku, miluje literaturu, cestování, fotografování a poznávání nového.

Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít. /William Shakespeare/

Diskuze ke článku

Jméno:
Email:
Text:
Jsi robot?

Příspěvky

Dosud nebyl vložen žádný příspěvek.